Jak to všechno začalo?

Podívejme se na dobu o nějaký ten pátek nazpět, konkrétně na konec 19. století, kdy nastalo výrazné snížení negramotnosti lidí. To byl pro společnost obrovský posun, s nímž však také přišla demokratizace médií. A jelikož více a více lidí bylo schopno číst, poptávka po kontentu začala být obrovská a novináři byli nuceni tato očekávání naplnit. Kvantita tak začala vyhrávat nad kvalitou, co se týče obsahu i jazykového stylu. A to byla raná fáze bulvárního tisku.

Jedním z prvních bulvárů se stal newyorský Hearst, který za účelem upoutat pozornost čtenářů a zvýšit prodej publikoval skandální informace. Novináři používali kontroverzní titulky napsané velkým a tučným písmem, výrazné ilustrace, informace založené na nesmyslné logice a odkazy na anonymní zdroje. To vše za účelem získání sympatií chudší populace – což se rovnalo obrovské mase lidí. A ti to milovali.

 A začala se psát historie „fake news“ neboli falešných zpráv.

 Internet je dnes nástupcem novin a veškerá pozornost čtenářů se soustředí hlavně online. A stejně jako u novin, i tady platí, že titulek článku musí být co nejlákavější. Studie prokazují, že lidé jen zřídka přečtou článek až do úplného konce. Co je tedy cílem jejich vzniku? No, kupodivu to není jejich přečtení, jak by si kdekdo mohl myslet, ale kliknutí na článek. Každé kliknutí totiž vede k vyššímu počtu shlédnutí reklamy, a tudíž většímu zájmu inzerentů.

Takže čím více skandální a těžko uvěřitelný titulek, tím větší šance na prokliknutí. Podle lingvistické studie, falešné titulky bývají většinou delší a obsahují emotivně zabarvené výrazy.

Důvody pro šíření fake news mohou být vnímány ve dvou rovinách. První je, jak už bylo zmíněno výše, finanční motivace, kdy snadné a levné šíření falešného kontentu přináší díky reklamám výrazné sumy.

Druhou rovinou je politická motivace, kdy lidé sami šíří určité politicky zabarvené zprávy a virálně se tak sami ovlivňují navzájem. Ne třeba dodávat, že Donald Trump svojí prezidentskou social media kampaní povznesl celé téma fake news do výšin. Jako příklad si můžeme uvést zprávu, že Papež schvaluje Donalda Trumpa jako prezidenta.

Během posledních let se počet fake news rapidně zvýšil. V České republice se tento termín za poslední 3 roky rozmohl hlavně v roce 2017, jak můžeme vidět na následujícím grafu zmínek v čase. Od začátku tohoto roku bylo vygenerováno více než 75 000 zmínek, kdy největší nárůst potom nastal zejména v období února v souvislosti s hrozbami falešných zpráv o NATO pocházejících z Ruska a dále v říjnu během probíhajících parlamentních voleb.

Jak je vidět, co se týče zdrojů, falešné zprávy se šíří zejména na sociálních médiích. Facebook vede na plné čáře s více než 53%, o druhou a třetí příčku se potom dělí novinkové portály s necelými 24% a Twitter s téměř 13%.

A jaké novinky se šíří úplně nejrychleji? No samozřejmě ty, které vyvolávají jakékoliv emoce. Jako například následující zpráva, která byla uveřejněna v Blesku při prezidentských volbách, která vyzývá, abychom rozhodně nevolili zmíněného politika.

Ale nejenom fake news se staly virálním problémem dnešního internetu, ale také falešné recenze, falešní influencři, trolly a další druhy internetových podvodů a je třeba se proti nim bránit. Jak na to?

Nejdříve zkontrolujte zdroj publikace a také samotného autora a ověřte, zdali je důvěryhodný. Za druhé, nenechte se zmást lákavým titulkem a pozorně se snažte porozumět obsahu. To samozřejmě dopomůže k odhalení případného vtípku. A za třetí, podívejte se, jestli se stejná zpráva objevila i v dalších zdrojích. Pokud se něco ve světě děje, nebude to pouze jeden zdroj, který o tom píše.

Pokud se chcete dozvědět více o falešném dění na internetu, jak ho identifikovat a jak se proti němu bránit, stáhněte si náš anglický E-BOOK na toto téma.