Na základě WorldwideSocial Network Users: 2013 Forecast and ComparativeEstimates v roce 2013 skoro čtvrtina lidi na světě používala sociální sítě. Počet uživatelů sociálních medií se zvýšil z 1,5 mil. v roce 2012 na 1,7 mil. vloni, což dává nárůst o 18%. Odhaduje se, že v roce 2017 globální publikum sociálních sítí dosáhne 2,5 mld. uživatelů.
Tento článek se bude do značné míry opírat o průzkumy prováděné na platformě Twitter, protože je nejvděčnějším společenským portálem k prozkoumání. Omezení počtu znaků umožňuje sdílení průhledných a komunikačně jednoduchých příspěvků, které se snadno prozkoumají, když jejich soukromí není blokováno. Navíc významná část příspěvků obsahuje informace umožňující geolokaci autorů. Díky tomu jsme schopní prozkoumat například náladu celé společnosti.
Američtí vědci prováděli průzkum nálady na americkým Twitteru. Vědci chtěli zjistit odpověď na otázku „Které dny a v kolik hodin jsou američtí spotřebitelé v nejlepší náladě?“. Finálním účelem samozřejmě bylo promítnout jim reklamy v tom okamžiku, ve kterém se cítí být nejšťastnější. Pomocí automatických algoritmů bylo prozkoumáno hodnocení sentimentu více než milionu tweetů během 7 týdnů. Emocionální stavy byly rozděleny do šesti kategorií: CALM, ALERT, SURE, VITAL, KIND a HAPPY (víz grafy).
Závěry se zdají být očividné a byly finálně potvrzené důvěryhodnými údaji. Američané jsou nejšťastnější ráno a večer (mimo hodiny práce). Prozkoumaná skupina projevovala největší nadšení v neděli ráno a ve čtvrtek pozdě večer. Zatímco uživatelé amerického Twitteru byli nejméně šťastní odpoledne, ačkoliv dobrá nálada se jim vrátila večerem.
Zajímavé je, že průzkumy sociálních sítí stále častěji umožňují analýzu společensko-politických událostí. Analytická společnost TopsyLabs sledovala komentáře na Twitteru v kontextu revolucí v Tunisku, Egyptě a Blízkém východě. Společnost se snažila prozkoumat, zda existuje korelace mezi skutečnými událostmi na Blízkém východě a tweety obsahujícími hashtagy se slovy: Írán, Egypt, Jemen či Tunisko. Jak se podařilo zjistit na základě příspěvků, domino efekt začal smrtí 26 letého Mohammeda Bouazizi v Egyptě. Twitter se ukázal jako hlavní nástroj zvýšení povědomí o událostech během revoluce. Údaje TopsyLabs ukázaly, že existuje silné spojení mezi skutečnými událostmi a negativními emocemi a komentáři sdílenými na Internetu. Pomocí analýzy událostí, společnost uznala, že na základě pozorování společenských portálů lze např. určit pravděpodobnost propuknutí revoluce. Patrně proto se americká vláda rozhodla uskutečnit výzkumný projekt, jehož účelem je shromažďování a ověřování údajů ze sociálních sítí.
Není to jediný americký nápad na využití výhod monitoringu internetu. Prezident USA Barack Obama přistoupil k sociálním mediím jako ke spolehlivému poradci. V roce 2014 během Obamova projevu pro americký národ se prezidentská služba rozhodla prozkoumat, zda vláda může zjistit odpověď na otázku: „Co od ní očekávají voliči?“ pomocí použití společenských portálů.
Za tímto účelem byl nastartován monitoring Twitteru a bylo proanalyzováno 670,000 tweetů sdílených během prezidentského poselství národu. Skupina analytiků prozkoumala komentáře a emocionální expresi každého slova prohlášení v reálném čase. Všechno pro nalezení odpovědi na otázky typu: „Ke kterým tématům se chovají lidé nejvíce emocionálně?“, a „Co chtějí slyšet a jaká řešení očekávají?“.
Nejvíce emocí vzbudila témata spojená s reformou zdravotnictví, budoucnosti válečných veteránů a otázky rovnosti pohlaví. Americká vláda si jako první všimla obřího potenciálu skrytého ve společenských portálech. Služba Prezidenta USA uznala, že se v jedné z nejvíce demokratických zemí světa vyplatí zacházet s uživateli internetu jako s poctivými a otevřenými poradci. Obzvlášť když se v současnosti jeden politikův pád může díky sociálním mediím měnit v dramatický konec jeho kariéry.
Rovněž firma SentiOne provedla výzkum, tentokrát na polském trhu, týkající se onemocnění chřipkou Poláků. Za tímto účelem jsme provedli analýzu výpovědí uživatelů Internetu v sociálních mediích spojených s chřipkou. Výzkum zahrnoval výpovědi z období celého roku a obsahoval klíčová slova jako horečka, kašel, chřipka, rýma atd. Účelem analýzy bylo prozkoumání, zda existuje korelace mezi internetovou diskuzí o příznacích chřipky a výskytem samotné nemoci.
Graf znázorňuje, že existuje silná korelace mezi internetovou diskuzí o symptomech chřipky a jejím faktickým výskytem. Stojí za upozornění, že Poláci nejčastěji komunikují nemoc prostřednictvím sociálních medií chvilku před a hned po prodloužených víkendech (v listopadu a také před a po Vánocích).
Monitoring internetu dovoluje tedy prozkoumat náladu a společenský souhlas, dovoluje předpovědět šíření choroby a co je také zajímavé, je schopný pomoct odhadnout tržby filmu. Zaměstnanci speciální výzkumné jednotky HP SocialComputingLab, která se věnuje analýze sociálních medií, se rozhodli zkontrolovat, zda jsou schopní vytvořit model odhadující tržby filmu na základě tweetů o nich. Je nutné dodat, že v USA funguje speciální burza Hollywood Stock Exchange (HSX), na které je možné kupovat akcie filmů a která je skoro klíčovým faktorem toho, zda se daný film ukáže finančním úspěchem nebo selháním. HP se rozhodlo vytvořit model, který bude ještě více precizní než odhady burzy. Za tímto účelem badatelé prozkoumali sdílené informace na Twitteru o konkrétních filmech. Algoritmus analyzoval zároveň příspěvky o tom, jak se lidé chystají do kina, recenze a různé jiné zmínky.
Výše uváděný graf znázorňuje výsledky predikcí na základě analýzy tweetů ve srovnání se skutečnými výsledky prodeje lístků do kina v závislosti na Hollywood Stock Exchange. Model vytvořený HP se ukázal být více účinný než burza HSX, protože byl schopný odhadnout finanční výsledky filmů s 97,3% přesnosti.
Citované příklady ukazují, že stále více a více společností investuje v naslouchání tomu, co o nich na sítích píší spotřebitelé. Monitorování internetových diskuzí se stává běžnou praxí, díky které je možné účinně reagovat na zveřejněné příspěvky různého druhu. Využití monitoringu internetu je stále větší. Spolu s popularitou sociálních médií se rozšiřují obzory a výzkumné možnosti. Budoucnost monitoringu internetu sahá do dalších úrovní mimo marketing a najde využití ve výzkumech, prodeji, politice, či medicíně.
